Snaž se o sebe postarat sám, my ti pomůžeme

Mluvíme o zrobotizovaném odlidštěném světě, světě, ve kterém technika ovládá lidi. Myslím, že jarní měsíce ukázaly, že takové představy jsou jen dalšími z řady současných strašáků. Technika nám opravdu sloužila. Během pár dnů jsme byli schopni v naší škole zahájit distanční vzdělávání, pokrýt všechny žáky notebooky s vhodným připojením k internetu. Probíhala jasná komunikace mezi učiteli navzájem, byli jsme schopni nazývat věci pravými jmény, jednat rychle a přitom ohleduplně. Jako kdyby nestačila „korona“, v červnu se přivalila velká voda a v zatopených obcích organizovaně pomáhali i naši žáci.
Ano, technika pomáhá. Technika? Ve skutečnosti jsme to my, lidé. Dokázali jsme si vzájemně pomoci, a tak nějak jsme se vrátili sami k sobě, k člověčenství obecně. Měli jsme čas uvažovat o svých vztazích, vytratily se fráze typu – Máš se? Jo, dobrý. Začali jsme se více zajímat o své kolegy v práci, o jejich osudy, dokázali jsme se vcítit do života druhých.
Jaro 2020 nepřineslo v mezilidských vztazích, ve způsobu našeho chování nic převratného, pouze jednoznačné potvrzení archetypálních vzorců jednání. Přemýšlej nad vším, co konáš, starej se o sebe a své blízké, měj úctu k životu svému i druhých. Uč se! Uč se o sobě a o světě kolem sebe.
Když potřebuješ pomoci, řekni.
A ta „technika“? Prý v letech 1990 – 2010 proběhl největší pokrok v dějinách lidstva. To, co se dříve odehrávalo 100 let, se uskutečnilo s rychlostí 20 let. A my při tom všem pokroku trávíme v práci stejný čas jako v 80. letech 20. století. Proč? Vždyť všechny ty programy, aplikace nám měly práci ulehčit, zkrátit. Nevymýšlíme si tak trochu onu práci? Nejsou některé naše činnosti zbytečné? Opravdu tím, že trávíme 8 a více hodin v práci, bude svět dokonalejší? Toto je pokrok? Nenastala právě teď doba, využít čas, který máme díky digitálním technologiím, k tomu, abychom jej věnovali člověku?
Škola má naučit dítě a dospívajícího učit se, má naučit pravidlům spolupráce, zásadám chování v lidské společnosti. Má vštípit mladému muži a ženě touhu poznávat, zdolávat překážky i hranice v sobě.
V mezních situacích se projevíme všichni.
Toto je mé ohlédnutí za uplynulým školním rokem. Začněme nový rok, rok 2020/21 v duchu následujícího citátu Julese Verna: „ Všechno, co se velkého udělalo na Zemi, udělalo se ve jménu přemrštěné naděje.“

Mgr. Irena Jonová, ředitelka školy

×